Důchodce

Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Důchodce:

Důchodová reforma

Proč je nutné provést důchodovou reformu

Každý má právo podle Ústavy ČR na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří. Základním úkolem demokratického státu je pak zajistit prosperitu budoucím generacím. Prognózy budoucího vývoje ukazují, že je nutné provést řadu reforem vedoucích ke stabilizaci sociálního systému a celkově nezvyšovat mandatorní výdaje, na něž nejsou zdroje. Dokud se bude zvyšovat průměrná doba dožití, pak se musí zvyšovat i věková hranice pro odchod do důchodu. Dnešní systém byl nastaven před více než sto lety, kdy se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není možné systém průběžnému modelu udržet. Fakticky prostě ubývá těch ekonomicky aktivních, kteří mohou na penze stávajícím důchodcům přispívat.

Aby náhradový poměr u budoucích důchodů odpovídal budoucímu vývoji mezd a inflace, není už nyní možné bez provedení systémových změn zajistit. Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. Státní systém důchodového zabezpečení proto není při nynějším nastavení dlouhodobě udržitelný. Je tedy nezbytné hledat nové zdroje nebo příjmy na financování penzí budoucím generacím.

V návrhu penzijní reformy ministerstva práce a sociálních věcí tvoří základ důchodového systému současný průběžný systém, do něhož přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhož jsou zároveň vypláceny penze dnešním důchodcům. Hlavní úlohou tohoto prvního pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů také pro lidi s nižšími příjmy, aby se mohli ve stáří vyhnout chudobě. Systém musí být zároveň výhodný pro občany, kteří svou prací vytvářejí hodnoty, tedy platí sociální pojištění a další daně.

Každý bude mít navíc možnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou část na svůj soukromý penzijní účet. Jelikož tyto prostředky nebudou ihned využity, budou se ve fondech zhodnocovat ve prospěch budoucích penzí jejich vlastníků.

Cílem není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Vytvoří se soustava s více pilíři, které budou účelně kombinovat solidární pojetí výplaty penzí s kapitálovými prvky spoření.

Vládní návrh důchodové reformy – základní fakta

Pro zajištění dlouhodobě a finančně udržitelného vývoje základního důchodové pojištění, a tudíž pro plné krytí jeho budoucích závazků zdroji, je nezbytné pokračovat v postupných parametrických úpravách průběžně financovaného základního důchodového pojištění a dále jeho doplnění o tzv. kapitalizační pilíř, který bude založen na dobrovolné účasti klienta ve fondovém penzijním spoření v rámci diskutované důchodové reformy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí intenzivně pracovalo na finální podobě penzijní reformy. V rámci diskusí, které probíhaly jak mezi zástupci vládních politických stran, odborníky, tak se sociálními partnery, bylo předloženo několik paralelních návrhů, které byly průběžně analyzovány a propočítávány.

Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3% sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Vláda se dohodla, že v rámci mezigenerační solidarity bude možné dobrovolné vyvedení částky o výši jednoho procenta mzdy, resp. vyměřovacího základu, potomků vůči svým rodičům, kteří jsou ve starobním důchodu. Tento bonus jim nebude krácen ze mzdy, ani z jejich vlastního penzijního pojištění. Jde ryze o příspěvek státu, kterým budou moci děti svým rodičům v penzi “přilepšit“ pouhým souhlasem.

Vstup do dobrovolného opt-outu bude umožněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému již nebudou moci vystoupit. Zda využijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, budou moci rozhodnout mezi 1. lednem a 30. červnem 2013. Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umožněn právě v prvním pololetí roku 2013.

Co jste možná nevěděli o důchodové reformě

Dánsko v roce 2004 snížilo důchodový věk z 67 na 65 let, v roce 2006 opět rozhodlo o důchodovém věku 67 let. Předčasný důchod je 5 let předem a povinná doba účasti na pojištění prodloužena z 25 na 30 let. Německo prodlužuje důchodový věk z 65 let na 67 let, a to od roku 2012 každý rok o 1 měsíc. Věk odchodu do důchodu se prodlužuje i v dalších zemích, např. v Maďarsku z 62,5 na 65, v Itálii u žen pracujících ve veřejném sektoru z 60 na 65 let jako pro muže (od roku 2010 do roku 2018). Francie má sice věk stále 60 let, ale zvýšila počet let pojištění pro nárok na plný důchod na 41 let (2010), penalizace za každý rok předčasného důchodu je 5 %. V 65 letech věku se odchází do důchodu například v Dánsku, Německu, na Islandu, v Norsku či v USA.

ČR jako jedna z mála bývalých komunistických zemí doposud nezavedla druhý tzv. kapitálový pilíř založený na penzijních fondech. V zemích jako Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko nebo Slovensko již zavedený pilíř povinných penzijních fondů mají.

Ve většině vyspělých států Evropy lze na základě demografických projekcí Eurostatu očekávat, že se bude snižovat podíl zaměstnaných (ekonomicky aktivních) obyvatel v populaci. Proto se členské státy EU snaží přizpůsobit systém důchodového zabezpečení této změně. Systém průběžného financování důchodového zabezpečení tak, jak ho má nyní ČR, je nejvíce demograficky závislý, tedy promítá se tedy do něj nejvíce věková struktura obyvatelstva.

Příklad: Podíl osob věku 65+/ počet osob věku 16-64
graf

V ČR bude garantována určitá výše důchodu, kdežto v Polsku nebo Lotyšsku výše penze závisí pouze na výši příspěvků nashromážděných na individuálním účtu. U státních důchodů zavedlo Polsko tzv. Notinal Defined Contribution (NDC) princip, což znamená, že výpočet penze je zásluhový, odvozen z výše zaplacených příspěvků. Existují tak velké rozdíly mezi vyplácenými penzemi, což je sice dobré pro nadprůměrně vydělávající, kteří nepotřebují dodatečné úspory, ale horší pro lidi s nízkými příjmy, kteří skončí s minimálním důchodem. Polsko přejde plně na systém NDC za desítky let, problém nízkých důchodů zde není aktuální. Podobná situace je ale např. ve Švédsku, kde NDC systém znamená velmi pěkný důchod v 68-69 letech, ale nízký třeba v 60, protože plně odráží menší zaplacené pojistné na jedné straně a delší dobu výplaty na druhé. Ve Švédsku se intenzivně diskutuje, jak řešit problém nízkých důchodů vyvolaný uplatněním principu zásluhovosti ve státním systému. Oproti tomu ČR má velmi malé rozdíly mezi důchody, protože zásluhovost je silně potlačena. Není to výhodné pro lidi s vyššími příjmy, je to naopak účinné jako ochrana proti chudobě.

Autor: Odbor 71
Poslední aktualizace: 1.12.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Sociální poradce (http://socialniporadce.mpsv.cz) dne 31.7. 2016 v 07:21.