Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Sociální poradce:

Otázky a odpovědi k Sociální reformě

Nejčastější dotazy k sociální reformě z hlediska působnosti odboru sociálních služeb a sociálního začleňování
  1. Proč je předkládán návrh sociální reformy zákona o sociálních službách?
  2. Jak změní návrh reformy systém sociálních služeb a poskytovanou péči?
  3. Jaké jsou další cíle sociální reformy?
  4. Jaká opatření v rámci sociální reformy se budou týkat příspěvku na péči?
  5. Jaké kompetence se budou v rámci sociální reformy týkat obecních a krajských úřadů?
  6. Jaký je dopad navrhovaných změn zákona o sociálních službách na zaměření činnosti sociálního pracovníka?
  7. Jaká bude role sociálních pracovníků obcí obecních úřadů s rozšířenou působností a krajských úřadů ?
  8. Bude realizován návrh na zrušení 15% resp. 25% zůstatku z příjmu klientů pobytových zařízení sociálních služeb po zaplacení úhrady za pobyt?
  9. Jaký je smysl výplaty příspěvku na péči a dalších dávek prostřednictvím karty sociálních systémů?
  10. Vztahuje se povinné další vzdělávání také na zaměstnance na pozici sociálního pracovníka/pracovníka v sociálních službách, který čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou?
  11. V případě, že zaměstnanec absolvuje kvalifikační kurz pro pracovníka v sociálních službách v průběhu dvou kalendářních let, lze účast v kurzu započítat do dalšího vzdělávání za oba dva roky?
  12. Kdo bude vykonávat inspekce poskytování sociálních služeb od roku 2012?
  13. Jak se změní předmět kontroly – inspekce poskytování sociálních služeb?
  14. Sociálně právní ochrana dětí bude také náležet pod kontrolu inspekce sociálních služeb?
  15. Co bude znamenat zavedení „asistenta sociální péče“?
  16. Jak to bude dále s činností sociálních kurátorů na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP)?

1. Proč je předkládán návrh sociální reformy zákona o sociálních službách?

Návrh je předkládán s cílem upravit systém sociálních služeb tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe a provedených analýz, které odhalily některé neefektivní a nehospodárné postupy upravené ve stávajícím znění předmětného zákona.

2. Jak změní návrh reformy systém sociálních služeb a poskytovanou péči?

Co se týká navrhovaných úprav zákona o sociálních službách, jde především o zvýšení efektivity a hospodárnosti systému sociálních služeb a dalších způsobů zajištění péče, tj. péče poskytované především fyzickými osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli sociálních služeb. Současná situace ve způsobech zajištění péče je charakteristická tím, že vytváří prostředí, ve kterém jsou způsoby zajištění péče registrovanými poskytovateli sociálních služeb a fyzickými osobami od sebe izolovány. Z tohoto důvodu nedochází k žádoucímu propojení kapacit způsobů v zajištění péče, a proto jsou fyzické pečující osoby natolik vytíženy poskytovanou péčí, že se již fakticky nemohou uplatnit v jiných společenských oblastech, tj. především v účasti na trhu práce. Na druhé straně systém registrovaných sociálních služeb je přetěžován v oblasti pobytových služeb sociální péče, které jsou poptávány v případech, kdy neformálně pečující již péči doma nezvládají. Východiskem z této situace je provedení takových opatření, které vytvoří podmínky pro zajištění péče v domácím prostředí na základě sdílení péče mezi poskytovateli sociálních služeb (terénní a ambulantní forma) a fyzickými osobami, které zajišťují neformální péči.

3. Jaké jsou další cíle sociální reformy?

Cílem sociální reformy je zejména zlepšit zacílení a adresnost sociálních dávek a dosáhnout jejich maximální účelnosti, zefektivnit práci orgánů státní správy a snížit administrativní zátěž pro uživatele služeb. Přenést kompetence rozhodování o dávkách na jeden správní orgán, a to na Úřad práce ČR. Při zachování prostředků, které jsou nyní vypláceny zdravotně postiženým, výrazně zefektivnit a zlevnit administrativní náklady, které stát vynakládá na funkčnost tohoto systému. Navrhované zjednodušení spočívá zejména v tom, že pomoc ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení je k osobám směřována prostřednictvím menšího počtu dávek, než dosud a tyto osoby se budou muset podrobovat menšímu počtu posouzení jejich zdravotního stavu.

4. Jaká opatření v rámci sociální reformy se budou týkat příspěvku na péči?

Jedním ze základních cílů sociální reformy jsou i úsporná opatření týkající se příspěvku na péči. Jde o nezbytná opatření reagující na stále rostoucí výdaje státního rozpočtu na uvedenou dávku. Zatímco v roce 2007, kdy byl tento příspěvek poprvé vyplácen, činily výdaje na jeho výplatu zhruba 14,6 miliard Kč, v loňském roce dosáhly výdaje již téměř 20 mld. Kč, takový nárůst je již nadále nepřijatelný. Prvním krokem v rámci úsporných opatření bylo snížení jeho výše v I. stupni závislosti z 2000 Kč na 800 Kč, další opatření směřující k úsporám se budou týkat problematiky forem výplaty příspěvku, zavedení karty sociálních systémů, zvýšení kontroly využití prostředků příspěvku aj. s cílem dosáhnout efektivního využití poskytovaných dávek při splnění účelu, což samo o osobě není úsporou ve smyslu snížení částek, avšak může znamenat zamezení využívání příspěvku účelem nesprávným a tím dosažení směřování částky za jejím účelem.

5. Jaké kompetence se budou v rámci sociální reformy týkat obecních a krajských úřadů?

Nové kompetence stanovené v rámci sociální reformy se budou týkat i obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů. Mají za cíl zachovat kontinuitu provádění sociální práce, řešení konkrétních individuálních situací občanů prostřednictvím metod sociální práce a dalších aktivit vyplývajících z komunitní práce.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností bude koordinovat poskytování sociálních služeb osobám na území svého správního obvodu a realizovat činnosti sociální práce vedoucí k sociálnímu začleňování osob na území svého správního obvodu.

Krajský úřad pak bude koordinovat poskytování sociálních služeb osobám v rámci správního území a realizovat koordinační činnosti sociální práce vedoucí k sociálnímu začleňování osob v rámci správního území. Metodicky povede sociální pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Následně bude zprostředkovávat kontinuitu poskytovaných činností a služeb na celém správním území a pomáhat řešit situace přesahující územně správní obvod obce s rozšířenou působností.

Sociální práce na území obce bude koordinována odborným pracovníkem, tj. kvalifikovaným sociálním pracovníkem, který zároveň provádí mapování potřeb pomoci v rámci procesu plánování rozvoje sociálních služeb.

6. Jaký je dopad navrhovaných změn zákona o sociálních službách na zaměření činnosti sociálního pracovníka?

Ustanovení § 109 návrhu zákona o sociálních službách reaguje na Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 zejména v oblasti provádění terénního šetření obcemi. Současně s ohledem na fakt, že Úřad práce ČR (ÚP ČR) kompetenčně řeší dávkovou agendu a nikoli holistickým způsobem situaci jedince, je nutné, aby ÚP ČR (krajská pobočka a její detašované pracoviště) měl partnera na straně územních správních celků, které mají i na základě dalších právních předpisů (zákon o obecním zřízení) zkušenosti s péčí o občany a mohou provádět „komunitní“ sociální politiku a realizovat sociální práci s obyvateli nacházejícími se v jejich správním obvodu. Tímto se Ministerstvo práce a sociálních věcí snaží maximálně posílit institut vytváření lokálních partnerství, které zakládají prostor pro vlastní realizaci metody síťování.

7. Jaká bude role sociálních pracovníků obcí obecních úřadů s rozšířenou působností a krajských úřadů ?

Návrh novely zákona nepředpokládá, že sociální práce na obecních úřadech či samotné sociální služby v jednotlivých regionech končí. Naopak počítá se zachováním stávajícího stavu poskytovatelů sociálních služeb a s možností rozšíření nabídky těchto služeb, a to tak, aby byly v maximálně možné míře uspokojovány konkrétní potřeby jednotlivých osob v daném regionu. Do budoucnosti je plánováno zavedení nové agendy, kterou budou vykonávat obce v přenesené působnosti, a to agendy koordinace multioborových týmů v rámci nově budovaného systému dlouhodobé (zdravotně sociální) péče. V rámci tohoto systému bude také významně posilována role sociálních pracovníků při vyhledávání osob vyžadujících dlouhodobou péči a při následném odborném řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální pracovníci na obci budou v první linii sociální práce koordinovat poskytování dlouhodobé péče.

Rovněž se počítá s personálním zabezpečením těchto úřadů kvalifikovanými sociálními pracovníky, a to s ohledem na stávající kvalifikační strukturu všech dotčených systémů. Proto v následujících měsících pověření pracovníci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) vstoupí do jednání se zástupci jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, aby projednali přechod odborných pracovníků pověřených agend na ÚP ČR, a to tak, aby byla zajištěna kontinuita práce těchto pracovníků po 1. 1. 2012.

8. Bude realizován návrh na zrušení 15% resp. 25% zůstatku z příjmu klientů pobytových zařízení sociálních služeb po zaplacení úhrady za pobyt?

Cílem tohoto návrhu je posílit příjmovou část rozpočtů poskytovatelů pobytových služeb. Návrh na zrušení tohoto zůstatku není absolutní, při splnění stanovených podmínek bude tento zůstatek v některých případech nadále zachován. Pokud nebude osoba schopna zaplatit plnou výši úhrady za ubytování a stravu požadovanou poskytovatelem služby na základě smlouvy a doloží, že je příjemcem opakující se dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, poskytovatel služby určí výši úhrady tak, aby po zaplacení úhrady jí zůstalo v týdenním stacionáři alespoň 25 %, v celoročním pobytu pak 15 % z jejího příjmu.

9. Jaký je smysl výplaty příspěvku na péči a dalších dávek prostřednictvím karty sociálních systémů?

Jednou z navrhovaných forem výplaty příspěvku na péči (a později i dalších dávek) je i výplata prostřednictvím karty sociálních systémů, kterou si jeho příjemce může zvolit. Z této karty bude platit úhradu za poskytnutou péči registrovanému poskytovateli služby. Nový způsob výplaty příspěvku směřuje k zajištění větší transparentnosti systému a účelného využití příspěvku. Podrobnosti budou stanoveny vyhláškou.

10. Vztahuje se povinné další vzdělávání také na zaměstnance na pozici sociálního pracovníka/pracovníka v sociálních službách, který čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou?

Pokud zaměstnanec čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou či je dlouhodobě nemocen, platí totéž, co v případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíci, tedy rozsah dalšího vzdělávání se krátí o jednu dvanáctinu z celkové částky rozsahu.

11. V případě, že zaměstnanec absolvuje kvalifikační kurz pro pracovníka v sociálních službách v průběhu dvou kalendářních let, lze účast v kurzu započítat do dalšího vzdělávání za oba dva roky?

Povinnost dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance v kalendářním roce, ve kterém obdrží osvědčení o účasti v kvalifikačním kurzu pro pracovníky v sociálních službách.

12. Kdo bude vykonávat inspekce poskytování sociálních služeb od roku 2012?

Agenda inspekcí poskytování sociálních služeb přechází z krajských úřadů (KÚ) a MPSV na krajské pobočky Úřadu práce ČR (ÚP ČR). Cílem změny je zajištění jednotnějšího, transparentnějšího a efektivnějšího výkonu kontrol. Z KÚ přejdou někteří zaměstnanci na krajské pobočky ÚP ČR a zbývající potřebný počet inspektorů bude doplněn zaměstnanci novými.

Kraj bude moci vyslat svého zaměstnance do inspekčního týmu, krajská pobočka ÚP ČR pak tohoto zaměstnance do inspekčního týmu zařadí. Role inspektora - specializovaného odborníka se nemění.

13. Jak se změní předmět kontroly – inspekce poskytování sociálních služeb?

Stávající předmět inspekce poskytování sociálních služeb se nemění, rozšiřuje se však o možnost posoudit, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti uváděné v § 91 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (zákon), a zda je výše úhrady sjednána v rámci zákonných ustanovení § 73 až 77 zákona, tedy zda nepřekračuje maximální výši stanovenou vyhláškou. Členové inspekčního týmu jsou povinni v případě zjištěných nedostatků informovat osobu, která uzavřela smlouvu o poskytnutí sociální služby nebo zákonného zástupce, popřípadě zástupce obce s rozšířenou působností, pokud osoba není schopna sama jednat.

14. Sociálně právní ochrana dětí bude také náležet pod kontrolu inspekce sociálních služeb?

Záměr MPSV je takový, aby osoby pověřené sociálně právní ochranou dětí a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, byly kontrolovány inspekcí poskytování sociálních služeb. Pro tyto organizace vznikají samostatné standardy kvality vycházející ze struktury standardů kvality sociálních služeb. Nicméně toto opatření není součástí Sociální reformy I. a bude následovat v rámci novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.

15. Co bude znamenat zavedení „asistenta sociální péče“?

Asistentem sociální péče bude jiná fyzická osoba než blízká, která může poskytovat péči osobě, která je na péči jiné fyzické osoby závislá. U asistenta sociální péče nebude vyžadována registrace, jako u poskytovatelů sociálních služeb, jestliže tato činnost nebude vykonávána jako podnikatelská. Této osobě budou vyplývat povinnosti, které vyplývají v současné legislativě, jako osobě fyzické jiné než blízké.

Asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je:

  1. starší 18 let věku,
  2. zdravotně způsobilá – ( za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek na péči, ledaže lékařským posudkem ošetřujícího lékaře doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat).

Tato změna upravuje ve vyšší míře poskytování péče jinými fyzickými osobami než blízkými, například stanovuje nové povinnosti asistentovi sociální péče. Jedná se především o povinnost uzavřít písemnou „Smlouvu o poskytnutí pomoci“.

Jedná se o smlouvu na základě občansko-právních principů, kterou bude povinen asistent sociální péče uzavřít s osobou, které bude pomoc poskytovat. Tato smlouva bude muset být uzavřena v písemné podobě. Norma bude stanovovat také základní náležitosti, kterými je:

  1. označení smluvních stran,
  2. rozsah pomoci,
  3. místo a čas poskytování pomoci
  4. výše úhrady za pomoc.

16. Jak to bude dále s činností sociálních kurátorů na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP)?

Sociální kurátoři na krajské pobočky Úřadu práce ČR (ÚP ČR) přecházet nebudou. § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (zákon), se nemění a výkon kurátorské činnosti dál zůstává v přenesené působnosti výkonu státní správy. Nemění se tedy nic na tom, že činnost sociálního kurátora je OÚ ORP povinen ze zákona zajistit.

Pokud některé/ří měly/i kumulované funkce s výplatou dávek pomoci v hmotné nouzi, mohou od svých nadřízených dostat na výběr, zda chtějí na OÚ ORP zůstat jako sociální kurátoři, nebo přejít na ÚP ČR jako dávkoví specialisté.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 22.6.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Sociální poradce (http://socialniporadce.mpsv.cz) dne 22.9. 2017 000 22:28.